Obdrželi jsme stanovisko magistrátu k aktuálnímu návrhu řešení protipovodňových opatření v Dolní Šárce. Magistrát nám oznamuje, že navrhované řešení nepředstavuje dokonalou ochranu předmětného území, má náročný design a konstrukci a že investiční prostředky na jeho vybudování neodpovídají míře ochrany před povodní v dané lokalitě. Navrhuje aktualizovat studii ČVUT z roku 2017 dle aktuální situace, posoudit přínos navrhovaných opatření v dotčeném území a případně zvolit odpovídající variantu řešení.
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. Primátor hlavního města Prahy
Praha 29. června 2023 Č. j.: MHMP 1407264/2023 Počet listů/příloh: 2/0
Vážený pane starosto, vážení občané Dolní Šárky, vážený pane architekte,
v návaznosti na setkání s občany Dolní Šárky dne 4. 6. 2023 Vám sděluji, že hlavní město Praha nechalo odborně posoudit předloženou studii „Územní studie Šárecké údolí, Tichá -Horní-Dolní Šárka“, zpracovanou společností axioHM s.r.o. Hydrotechnické zhodnocení bylo zpracováno společností DHI a.s., která působí v oborech vodního hospodářství a životního prostředí již od roku 1990, využívá moderní technologie vyvinuté na základě nejnovějších poznatků v oboru hydroinformatiky, hydrauliky i hydrologie a sdružuje mnoho odborníků z oblasti vodního hospodářství.
Součástí posouzení bylo hydraulické zhodnocení limitů účinnosti propojovacího tunelu do Vltavy v závislosti na zavzdutí zvýšenou hladinou ve Vltavě pomocí 1D matematického modelu, vyhodnocení retenčních objemů navržených retenčních nádrží – poldrů s porovnáním s N-letými průtoky a zhodnocení celkových limitů ochrany předmětného území – nutných manipulací na objektech navrhovaného systému protipovodňové ochrany při povodních z Litovicko-Šáreckého, Lysolajského potoka a z Vltavy a jejich souběhů.
Na základě odborného posouzení lze konstatovat, že navržený tunel má velkou plochu příčného prof ilu a poměrně strmý sklon. V kombinaci s předpokládanými hladkými povrchy komunikace a stěn by tak docházelo v tunelu při většině průtoků k bystřinnému proudění s volnou hladinou o vysokých rychlostech, které by nebylo ovlivněno zavzdutím od Vltavy, a to až do maximálního průtoku ve Vltavě Q2002, kdy se zavzduje celý vtok do tunelu, režim proudění se změní na tlakový a kapacita tunelu se dramaticky sníží takřka na polovinu. Tunel by tedy neposkytl stoprocentní ochranu proti povodni přicházející z Litovicko-Šáreckého potoka. Dále z posudku vyplývá, že by byl objem retenčních prostorů navržených poldrů při vyšších průtocích dostačující pouze na drobné zdržení povodně a spodní poldr by pravděpodobně nemohl sloužit jako retence povodně z Lysolajského potoka z důvodu omezené kapacity přívodního potrubí a nedostatku jeho spádu. Vzhledem k minimálnímu spádu mezi maximální hladinou v prostoru nad mostkem a hladinou ve spodním retenčním prostoru nelze počítat s převedením většího než běžného průtoku v Lysolajském potoce. Navrhované čerpání ze spodního poldru do horního by vyžadovalo čerpací jednotku velikosti čerpací stanice na Rokytce v Libni, jejíž rozměr, cena a náročnost jsou zcela mimo měřítka lokality Lysolajského údolí (pro představu pořizovací cena čerpací stanice na Rokytce činila v roce 2008 více než 300 milionů korun). Navíc by takové opatření disponovalo pouze velmi skromnou ochrannou f unkcí a dalo by se s ním počítat spíše jen jako s převedením běžných průtoků v případě uzavření Lysolajského údolí protipovodňovým hrazením v profilu železničního mostu v ústí údolí u Vltavy, nikoli jako s ochranou proti povodním z Lysolajského potoka. Co se týče ochrany přehrazením profilu železnič ního mostu, lze říci, že ochrana před povodní z Litovicko-Šáreckého potoka je podle návrhu dobrá, nikoliv stoprocentní, ochrana před povodní z Lysolajského potoka je minimální. Bylo by tedy potřeba vzít na vědomí, že pokud by se aktivovala ochrana údolí před povodní z Vltavy, mohlo by dojít k nutnosti urychleně odstranit ochranu před povodní z Lysolajského potoka, jinak by hrozilo riziko zaplavení chráněného území zevnitř, případně destrukce hrazení zatížením z opačné strany. Dále by bylo nutné navrhnout konstrukce dálkově manipulovatelné, a to i v případě jejich zaplavení.
Z výše uvedeného vyplývá, že navrhované řešení nepředstavuje dokonalou ochranu předmětného území a nemá-li být naopak chráněnému území nebezpečné, bylo by nutné zvolit náročný d esign a konstrukci. I přesto by však neřešilo ochranu před povodní z Lysolajského potoka. Předběžný odhad nákladů na výstavbu předmětné protipovodňové ochrany činí minimálně 500 – 700 milionů korun, z toho samotný tunel přibližně 400 milionů korun. V případě investic hlavního města Prahy do vybudování nové protipovodňové ochrany je třeba, aby investiční prostředky potřebné na její vybudování odpovídaly míře ochrany před povodní v dané lokalitě, což předmětný návrh bohužel nesplňuje.
V roce 2017 byla zpracována studie proveditelnosti ČVUT, která řeší protipovodňovou ochranu rozsáhlého území celého povodí Litovicko-Šáreckého potoka, zahrnuje různé varianty ochrany území od Q5 až po Q500 na Vltavě, včetně vyhodnocení ekonomické ef ektivnosti jednotlivých variant, dopadů na jednotlivé pozemky a jejich vlastníky. Jako efektivní řešení se jeví nechat aktualizovat tuto studii dle aktuální situace, posoudit přínos navrhovaných opatření v dotčeném území a případně zvolit odpovídající variantu řešení.
Závěrem konstatuji, že si plně uvědomuji důležitost situace a budu se tomuto tématu i nadále věnovat. Jistě nalezneme to nejlepší řešení, jak ef ektivně ochránit tuto lokalitu a její obyvatele před případnými povodněmi.
S pozdravem
doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. primátor hlavního města Prahy podepsáno elektronicky